Co je předýchávání, proč vzniká a jak ovlivňuje naše zdraví, kondici a výkon? A prospívá nám, nebo naopak škodí?
Pro pochopení souvislostí nejdřív stručně vysvětlím základy dýchání.
Respirační systém a krevní oběh
Připomeňme si, že krev za jednu „otočku“ krevního oběhu projde srdcem dvakrát. Obrazně řečeno, jde o osmičku, nikoliv pouze o oválný okruh. Když krev vstupuje do srdce poprvé, jedná se o právě okysličenou krev v plicích, která je po výstupu ze srdečního svalu pod tlakem pumpována buď do dolního krevního oběhu (orgány, nohy…) nebo do horního krevního oběhu (mozek, paže…).
Jako dopravní prostředek pro molekuly kyslíku v krvi slouží červené krvinky (hemoglobin). Ve svalových či orgánových tkáních se kyslík uvolňuje z červených krvinek do patřičné tkáně. Odkysličená krev je pak tlačena zpět do pravé srdeční komory, kde jí srdeční sval poskytne novou dávku kinetické energie a tentokrát ji vyšle do plic k opětovnému okysličení.
Pro naše buňky má náš krevní oběh funkci podobnou rotujícímu stolu typu running sushi. Naše buňky si z něj neustále vyzobávají potravu – molekuly kyslíku – a naopak na něj vrací odpadní látky metabolických procesů, jako je například zmíněný oxid uhličitý (CO2).
Jak poznat, že dýcháme příliš rychle?
Předýchávání znamená, že dýcháme rychleji, než je potřeba, a v plicích vyměníme víc vzduchu, než tělo dokáže využít.
Průměrná dechová frekvence dnešního člověka je kolem 20 nádechů za minutu a jeden nádech má objem zhruba 0,5 litru. Za minutu tak vdechneme zhruba 10 litrů vzduchu.
Správná a optimální frekvence dechu je však kolem 5,5 nádechů za minutu s celkovým objemem vdechnutého vzduchu 5,5 litru za minutu!
Proč vzniká předýchávání?
Nejčastěji je to daň za život v moderní společnosti.
Je to zlozvyk vyplývající z odklonu od přirozených tělesných biorytmů člověka, změny stravovacích návyků, nedostatku pohybu a vzniku nového druhu psychické zátěže při rychlém rozvoji společnosti a moderních technologií, které nás jen pasivně baví a ždímají z nás dopamin.
Proč naše biologie něco takového dovoluje?
Zjednodušeně řečeno, při předýchávání se v plicích oxid uhličitý uvolňuje z krve do vydechovaného vzduchu příliš rychle. Tím vzniká nerovnováha mezi tvorbou CO2 a jeho vylučováním. Hladina nasycení krve oxidem uhličitým (běžná hodnota je 4,8 až 5,8 kPa) tak klesá a jeho absence jako kyselého modulátoru v krvi vede ke zvýšení pH krve.
Čím více dýcháme (= předýcháváme se), tím méně máme v těle CO2 a zvyšuje se pH krve. Vyšší pH a nedostatek CO2 zvyšují afinitu (navázání) molekul kyslíku na červené krvinky, a tím se kyslík stává vázaným v krevním oběhu, nemůže se optimálně uvolnit a nasycovat tkáně našeho těla.
Buňky nemohou z krve přijímat dost kyslíku, protože na rotujícím stole krevního oběhu si ho nedokážou vyzvednout tolik, kolik potřebují. Je to jako kdyby jejich oblíbené sushi podávané na rotujícím stole kolovalo v nedobytných trezorech.
Správné pH je pro naše tělo zásadní a je udržováno v hodnotách 7,36 až 7,44. Tělo má proto kompenzační mechanismy, které udržují krevní pH na správné úrovni. Tyto mechanismy však nemohou zcela kompenzovat nižší hladinu oxidu uhličitého v krvi, který tu pak permanentně chybí. Molekuly kyslíku jsou silněji navázány na hemoglobin a buňky nemají dostatečnou možnost se plně nasytit.
Jaké jsou následky předýchávání?
Předýchávání si neuvědomujeme, protože se vyvíjí postupně a často začíná již v dětství. Naše tělo se postupně přizpůsobuje konstantně nízkým hladinám CO2 a méně efektivnímu okysličování tkání. V důsledku toho vzniká takzvaná subklinická hypoxie, což je stav mírného nedostatku kyslíku v celém těle. Tento stav nakonec způsobuje sníženou tvorbu energie ATP (adenosintrifosfátu), která slouží jako zdroj energie pro naše orgány, mozek a svaly.
Nedostatek ATP znamená nedostatek dostupné fyzické, psychické, kognitivní a dalších energetických rezerv, kterými člověk disponuje. Nedostatečné okysličení orgánů odpovědných za detoxikaci těla například může vést ke vzniku civilizačních onemocnění. Tyto orgány pak totiž nedokážou správně odvádět toxické látky metabolických procesů, které se začínají hromadit v těle a způsobovat zánětlivé procesy.
Předýchávání tedy může mít negativní dopad na naše zdraví, kondici i výkon. Vyplatí se o něj zajímat a hledat cesty, jak se mu vyhnout nebo ho aspoň zmírnit. Hlubší vhled i užitečné techniky najdeš ve významných studiích a knihách, například v díle Dr. Konstantina Buteyka nebo v systému Oxygen Advantage od Patricka McKeowna.
Klíčová myšlenka
Předýchávání je zlozvyk dýchat víc, než tělo potřebuje. Vyplavuje z krve oxid uhličitý, kyslík se pak hůř uvolňuje do tkání a tělo jede na nižší energii. Dobrá zpráva: dá se to změřit i přetrénovat.
Jak lze změřit úroveň předýchávání?
Zdraví svého dechu snadno změříš dechovým testem – zvládneš ho za jednu minutu. Jak ho správně provést, najdeš v mém dalším článku: Otestuj během minuty Zdraví svého dechu Dechovým Testem!
Zlepši svůj dech a využij nabídky individuální dechové konzultace
Máš zájem zlepšit své dechové návyky a získat kontrolu nad svým dechem? Jako certifikovaný Advanced Instruktor metody Oxygen Advantage ti mohu pomoci. Nabízím individuální dechové konzultace, kde společně prozkoumáme tvůj dechový vzorec, naučím tě správné techniky dýchání a pomůžu ti dosáhnout optimálního zdraví, kondice a výkonu.
Využij moji nabídku a začni na svém dechu pracovat ještě dnes. Vyber si termín vstupního pohovoru a objev se mnou nové možnosti pro zdravější, energičtější a plnější život.
Těším se na naše setkání a na společnou cestu k lepšímu dýchání!
