Holotropní dýchání vytvořil v 70. letech 20. století český psychiatr a psychoterapeut Dr. Stanislav Grof a přinesl s ním do psychoterapie nový přístup. S pomocí specifického vzorce dýchání a podpůrné hudby metoda umožňuje dosáhnout mimořádných stavů vědomí, které mohou účastníkům přinést hluboké sebepoznání a terapeutické účinky.
Grof, zakladatel a jeden z hlavních světových průkopníků transpersonální psychologie a autor řady knih včetně „Psychologie budoucnosti”, vytvořil holotropní dýchání jako alternativní cestu k sebepoznání a léčení. Metoda překlenuje mezeru mezi klasickou psychoterapií a duchovními naukami a praktikami a spojuje obojí do svébytného terapeutického přístupu.
Holotropní dýchání vychází z Grofových dřívějších zkušeností s psychoterapií s podporou LSD, jak je podrobně popsal v knize „LSD Psychoterapie”. Když v 60. letech LSD z politických důvodů zakázali, hledal Grof se svou manželkou Christinou způsob, jak se do podobných stavů vědomí dostat bez psychotropních látek. Právě tak objevili holotropní dýchání, které pak léta zdokonalovali.
Klíčová myšlenka
Holotropní dýchání vzniklo jako cesta, jak dosáhnout rozšířených stavů vědomí bez psychotropních látek: jen dechem, hudbou a prací s tělem, vždy pod dohledem zkušených facilitátorů.
Holotropní dýchání staví na Grofově přesvědčení, že sebeléčebný potenciál je vlastní každé lidské bytosti, a to i v oblasti psychiky. Jak Grof popisuje v knize „Holotropní dýchání”, tahle technika nám může otevřít přístup k hlubším vrstvám podvědomí. Tam můžeme odhalit a zpracovat pocity, vzpomínky, vhledy i emoce, které jsou pro nás běžně skryté.
Sezení holotropního dýchání probíhají výhradně pod dohledem zkušených facilitátorů, individuálně nebo ve skupině. Klíčovými prvky techniky jsou speciálně připravená hudba, specifický způsob dýchání a práce s tělem. Zvlášť důležitá je právě práce s tělem: pomáhá uvolnit tělesné napětí i potlačované emoce a účastníkům otvírá cestu hlouběji do rozšířených stavů vnímání. V závěru sezení se zkušenost vždy integruje: účastníci ji sdílejí a kreslí mandaly. Mandala je v podstatě jakákoli kresba bez hranic a pravidel. Na papír tak člověk může jakkoli zachytit své myšlenky, prožitky i nová uvědomění. Jak konkrétně probíhá sezení holotropního dýchání jsem sepsal v samostatném článku.
Holotropní dýchání se po světě používá už přes 40 let, ale jeho výzkum je stále na začátku. Přesto některé studie už naznačují potenciál metody při léčbě řady psychických potíží a poruch. Studie v Journal of Psychoactive Drugs a další ve Therapeutic Advances in Psychopharmacology ukázaly, že holotropní dýchání může být účinné při léčbě úzkosti, traumatu, deprese, závislostí i dalších poruch.
Jedno je ale potřeba zdůraznit: holotropní dýchání patří vždy pod dohled zkušených terapeutů a nikdy ne online nebo jinak na dálku. Je to svébytná technika a nabízí alternativní cestu k sebepoznání i sebeuzdravení. Otevírá nové možnosti v psychoterapii a může být cennou oporou pro každého, kdo hledá jiné způsoby, jak zvládat psychické potíže a pečovat o duševní zdraví.
Snad ti tenhle úvod něco užitečného přinesl. Kdyby tě cokoli dalšího zajímalo, ozvi se mi. A budeme se na tebe těšit na některém z našich seminářů holotropního dýchání.
