Fenomén předýchávání: Vliv sub-klinické hypoxie na zdraví, kondici a výkon

464x

Co je to předýchávání? Proč vzniká a jak ovlivňuje naše zdraví, kondici a výkon? Je předýchávání pozitivní nebo negativní faktor našeho dechu?

Pro lepší pochopení širšího kontextu stručně vysvětlím základy dýchání úplně od začátku.

Respirační systém a krevní oběh

Připomeňme si, že krev za jednu „otočku“ krevního oběhu projde srdcem dvakrát. Obrazně řečeno, jde o osmičku, nikoliv pouze o oválný okruh. Když krev vstupuje do srdce poprvé, jedná se o právě okysličenou krev v plicích, která je po výstupu ze srdečního svalu pod tlakem pumpována buď do dolního krevního oběhu (orgány, nohy…) nebo do horního krevního oběhu (mozek, paže…).

Jako dopravní prostředek pro molekuly kyslíku v krvi slouží červené krvinky (hemoglobin). Ve svalových či orgánových tkáních se kyslík uvolňuje z červených krvinek do patřičné tkáně. Odkysličená krev je pak tlačena zpět do pravé srdeční komory, kde jí srdeční sval poskytne novou dávku kinetické energie a tentokrát ji vyšle do plic k opětovnému okysličení.

Pro naše buňky má náš krevní oběh funkci podobnou rotujícímu stolu typu running sushi. Naše buňky si z něj neustále vyzobávají potravu – molekuly kyslíku – a naopak na něj vrací odpadní látky metabolických procesů, jako je například zmíněný oxid uhličitý (CO2).

Jak poznat, že dýcháme příliš rychle?

Předýchávání znamená, že dýcháme rychleji než je potřeba a v plicích vyměňujeme větší množství vzduchu než je třeba.

Průměrná dechová frekvence běžného člověka je dnes přibližně 20 nádechů za minutu, přičemž jeden nádech má objem přibližně 0,5 litru. To znamená, že výsledný objem vzduchu vdechnutý za minutu je zhruba 10 litrů.

Správná a optimální frekvence dechu je však kolem 5,5 nádechů za minutu s celkovým objemem vdechnutého vzduchu 5,5 litru za minutu!

Proč vzniká předýchávání?

Dnes často vzniká jako důsledek života v dnešní moderní společnosti.

Je to zlozvyk vyplývající z odklonu od přirozených tělesných biorytmů člověka, změny stravovacích návyků, nedostatku pohybu a vzniku nového druhu psychické zátěže při rychlém rozvoji společnosti a moderních technologií, které nás jen pasivně baví a ždímají z nás dopamin.

Proč naše biologie něco takového dovoluje?

Zjednodušeně řečeno, při předýchávání dochází v plicích příliš rychle k uvolňování oxidu uhličitého z krve do vydechovaného vzduchu. Tím vzniká nerovnováha mezi tvorbou CO2 a jeho vylučováním. Hladina nasycení krve oxidem uhličitým (běžná hodnota je 4,8 až 5,8 kPa) tak klesá a jeho absence jako kyselého modulátoru v krvi vede ke zvýšení pH krve.

Čím více dýcháme (= předýcháváme se), tím méně máme v těle CO2 a zvyšuje se pH krve. Vyšší pH a nedostatek CO2 zvyšují afinitu (navázání) molekul kyslíku na červené krvinky, a tím se kyslík stává vázaným v krevním oběhu, nemůže se optimálně uvolnit a nasycovat tkáně našeho těla.

Buňky nemohou z krve dostatečně přijímat kyslík, protože na rotujícím stole našeho krevního oběhu si nemohou vyzvednout dostatečné množství kyslíku, který je pro ně nezbytný. Je to jako kdyby jejich oblíbené sushi podávané na rotujícím stole kolovalo v nedobytných trezorech.

Správné pH je pro naše tělo zásadní a je udržováno v hodnotách 7,36 až 7,44. Tělo má proto kompenzační mechanismy, které udržují krevní pH na správné úrovni. Tyto mechanismy však nemohou zcela kompenzovat nižší hladinu oxidu uhličitého v krvi, který tu pak permanentně chybí. Molekuly kyslíku jsou silněji navázány na hemoglobin a buňky nemají dostatečnou možnost se plně nasytit.

Jaké jsou následky předýchávání?

Předýchávání si neuvědomujeme, protože se vyvíjí postupně a často začíná již v dětství. Naše tělo se postupně přizpůsobuje konstantně nízkým hladinám CO2 a méně efektivnímu okysličování tkání. V důsledku toho vzniká takzvaná subklinická hypoxie, což je stav mírného nedostatku kyslíku v celém těle. Tento stav nakonec způsobuje sníženou tvorbu energie ATP (adenosintrifosfátu), která slouží jako zdroj energie pro naše orgány, mozek a svaly.

Nedostatek ATP znamená nedostatek dostupné fyzické, psychické, kognitivní a dalších energetických rezerv, kterými člověk disponuje. Nedostatečné okysličení orgánů odpovědných za detoxikaci těla například může vést ke vzniku civilizačních onemocnění. Tyto orgány pak totiž nedokážou správně odvádět toxické látky metabolických procesů, které se začínají hromadit v těle a způsobovat zánětlivé procesy.

Předýchávání může mít tedy negativní dopad na naše zdraví, kondici a výkon. Je důležité se o tuto problematiku zajímat a hledat způsoby, jak se předýchávání vyhnout nebo ho minimalizovat. Významné studie a knihy, např dílo Dr. Konstantina Buteyka a systém Oxygen Advantage od Patricka McKeowna, nabízejí hlubší pochopení této problematiky a přínosné techniky pro zlepšení dýchání a celkového zdraví.

Jak lze změřit úroveň předýchávání?

Snadným ukazatelem zdraví dýchání je DECHOVÝ TEST, který si můžeš změřit během jedné minuty. Jak správně provést dechový test si přečti v mém dalším článku: Otestuj během minuty Zdraví svého dechu Dechovým Testem!

Zlepši svůj dech a využij nabídky individuální dechové konzultace

Máš zájem zlepšit své dechové návyky a získat kontrolu nad svým dechem? Jako certifikovaný Advanced Instruktor metody Oxygen Advantage ti mohu pomoci. Nabízím individuální dechové konzultace, kde společně prozkoumáme tvůj dechový vzorec, naučím tě správné techniky dýchání a pomůžu ti dosáhnout optimálního zdraví, kondice a výkonu.

Využij mojí nabídku a začni pracovat na svém dechu ještě dnes. Vyber si termín vstupního pohovoru a objev se mnou nové možnosti pro zdravější, energičtější a plnější život.

Těším se na naše setkání a na společnou cestu k lepšímu dýchání!